Tenhle sarkastický fiktivní rozhovor mě napadl při řešení ženské otázky, snad se aspoň trochu pousmějete...
Reportér: Slečno, mohla byste se s našimi čtenáři podělit o nové dojmy z vaší nebývalé proměny?
Slečna: Ale jistě. Víte, je to pro mě všechno takové nové, myslím, že lidé se už na mě nedívají skrze prsty a jsem více oblíbená v kolektivu. Zaznamenávám také obrovské úspěchy v práci, kde mi šéf nebývale zvýšil plat a zdá se mi dokonce, že mívá lepší náladu. Ve chvílích volne se mnou konzultuje nové projekty, o kterých by mi před tím ani neřekl. To mě velmi překvapuje.
rep.:Čím si vysvětlujete tuto jeho proměnu ve vztahu k vám?
sl.:Abych řekla pravdu, vlastně ani nevím.Souvislost mé proměny se změnou jeho chování je krajně nepravděpodobná, skoro bych řekla nulová. protože ta změna je opravdu zanedbatelná pro okolí.Zatím si to nedovedu nijak vysvětlit.Asi to bude mé znovunabyté sebevědomí, které ho okouzluje, ale nechci mu křivdit, možná si konečně uvědomil mé schopnosti a začíná je náležitě ohodnocovat. Ani nevíte, co to je, když se k vám někdo chová jako k nejposlednější uklízečce a pak najednou-nestydím se to říci naplno- jako k důvěrné známé.
rep.:A jak se k vaší změně postavili rodiče?
sl.:No...otec zprvu nemohl pochopit, co jsem to udělala, ale pak jsem ho přece jen přesvědčila, že je to pro mě zásadní změna, že se tím úplně mění můj život a vlastně i postoj k němu...ale zřejmě mu to bude ještě dlouho ležet v hlavě, i když to nechápu. Máma na o reagovala víceméně jako každá žena, v zásadě mě asi pochopila, i když...
rep.: Tedy nezdá se, že by z toho, abych tak řekl, ehm, byli na větvi...ale, změnil se nějakým zásadním způsobem váš styl života? Máte nějakou filozofii, které jste se rozhodla držet?
sl.:Ano, jak říkám, je jasné, že když se mění vztah vašeho okolí k vám, je těžké chovat se pořád stejně..ještě ani já sama si na svou novou "tvář", abych tak řekla,nemohu zvyknout.Jsem to já, a přitom, přitom už to není ta zapšklá husička, na kterou jsem byla zvyklá dívat se každý den do zrcadla, už to je sebevědomá žena vědoma si svých předností a kladů. A koneckonců, i záporů, které, aspoň myslí, nejsou tak markantní.A co se týče té filozofie, ještě stále se hledám.
rep.: máte nějaké koníčky, něco, čemu se věnujete ve volném čase?
sl.:Dříve jsem hrozně ráda jezdila na koni, hrála tenis, volejbal, kulečník...teď se spíše věnuji četbě, televizi, mám ráda seriály, ty exotické, třeba z Mexika, Argentiny...
rep.: smím-li být tak smělý, proč se už nevěnujete těm koníčkům, o kterých jste hovořila předtím?
sl.: Tedy, hraje tu svou roli značná nepohodlnost.
rep.: Chápu. Jak se díváte na feminismus v dnešním světě?
sl.:Tedy já a feminismus jsme dva naprosto odlišné náhledy na svět...dá-li se to tak říct, já jako žena se cítím být tou zranitelnější částí lidstva, a navíc, když se podíváte na ty propagátorky s knírkem pod nosem, myslím, že feministka bych být nikdy nemohla.
rep.: Jste romantička? Věříte na lásku na první pohled?
sl.:Ano! Rozhodně!Můj manžel, kterého jsem potkala právě dva dny po mé velké změně, to musela být láska na první pohled, jinak si to vysvětlit nedokážu. určitě je také romantik, ah, jak jak jej miluji! Je to láska mého života!
Rep.: Tak to vám srdečně gratuluji...teď ještě poslední otázka, trochu intimní...o kolik čísel jste si ta prsa vlastně nechala zvětšit?
***
Prosím o jakýkoliv projev kritiky. |
